Muzeum vystěhovalectví do Brazílie

Otec Petra Polakoviče, je původem z vesnice poblíž města Trnava, západníí Slovensko (přibližně padesát kilometrů od slovenského hlavního města Bratislavy, a tři sta sedmdesát kilometrů od Náhlova) a jeho matka je Němka, jedna z původních obyvatel Náhlovského regionu. Petr se narodil v Liberci, ale asi rok starý, se stěhoval do předměstí Prahy. Jako dítě jezdil na prázdniny k babičce, která žila na Slovensku nebo ke druhé babičce z matčiny strany, která žila v Náhlově, kde je dnes muzeum. A právě zde, část jeho rodiny z matčiny strany, přináší Petrovi historii o spojení jeho rodiny s historií migrace do Brazílie. Když Petr Polakovič objevil příběh dvou strýců, bratrů, kteří se stěhovali do Brazílie v devatenáctém století, začal se zajímat o studium migrace a zároveň pátral po rodinných vazbách v Brazílii. Petr Polakovič má dnes spojení s některými obyvateli měst Venancio Aires, v Rio Grande do Sul, Blumenau a Santa Catarina.

Petr Polakovič žije v Brandýse nad Labem (dvaadvacet km od Prahy a sedmdesát kilometrů Náhlov), je ženatý a má dvě děti. V současné době pracuje v letecké továrně ve městě Kunovice na východě České republiky, poblíž hranice se Slovenskem na přibližně tři sta kilometrů Brandýse nad Labem, tři sta třicet kilometrů od Náhlova. Do muzea chodí téměř každý víkend, a to zejména v létě, kdy je potřeba pracovat na zlepšení již existujících budov a expozici. V muzeu bylo vybudováno společné sociální zařízení a podlahy v horním patře byly rekonstruovány a vznikla zcela nová expozice. V plánu jsou další opravy, které povedou k otevření další expozice v horním patře, muzeum se bude upravovat i pro bezbariérový přístup.

Prostřednictvím svých kontaktů, prostřednictvím e-mailu, Polakovič přijímá i malé sbírky jednotlivců v Brazílii a v Německu, kde někteří z potomků Němců vyhnaných po druhé světové válce z Čech žijí.

Za reformy muzea dostal v srpnu 2013 od brazilského institutu muzeí IBRAM prostředky, na další rozvoj muzea. Tyto fondy, v celkové výši R $ 50,000.00 (padesát tisíc reais), byly použity mimo jiné, pro reformu podkroví, fasády, renovaci budovy a programování přednášek. Tyto práce byly provedeny v roce 2014.

Ale dříve, než práce pro přizpůsobení objektu k realitě muzea vůbec začaly, musely být provedeny alespoň základní opravy v budově, kterou v roce 1997 koupil jako opuštěnou. Jeho první akce byly navrženy tak, aby stabilizoval budovu: opravit okna, opravit zámky dveří, utěsňují se netěsnosti ve střeše, u vchodových dveří tak, aby nedocházelo k dalšímu poškozování budovy. Nicméně, pro kompletní rekonstrukci by byla potřebná velmi vysoká investice, proto byl dům na nějakou dobu uzavřen a na jeho zprovoznění se pracovalo postupně. První plány, co s budovou neměly s dnešním muzeem nic společného. Jeden z plánů byl znovu otevřít jako malý obchod, jak to bylo za socialismu, tato myšlenka se však neujala, protože žije daleko od Náhlova a nic dalšího konkrétního nebylo plánováno. Takže projekty mířily k něčemu, co mohl dělat o víkendech a svátcích, než na plný úvazek.

Při práci na těchto opravách, začal Petr Polakovič hledat své příbuzné v brazilských zemích, pomoc hledá na brazilském velvyslanectví v Praze, kde vešel postupem času ve známost. Po zjištění dobrých informací o části jeho rodiny, která emigrovala do Brazílie, dál udržoval kontakt s velvyslanectvím, neboť pomáhá najít příbuzné druhých, kteří se na něj obrátili s prosbou o pomoc, a lépe pochopit historii migrace do Brazílie.

Když v roce 2009 tehdejší prezident České republiky Václav Klaus, podnikl pracovní cestu do Jižní Ameriky, a to i do Brazílie, aby obnovil obchodní vztahy s Brazílií - největším latinskoamerickým obchodním partnerem České republiky, jelikož přicházela globální hospodářské krize, která začala už v roce 2008 (ČESKÁ TRADE, 2010), požádal po svém návratu ministerstvo kultury, aby ve spolupráci s Pražským hradem a brazilskou ambasádou připravilo výstavu, která by ukázala spojení mezi Českou republikou a Brazílií. Tak, jak byl Petr Polakovič vždy v kontaktu s Velvyslanectvím Brazílie v Praze a zajímal se o historii Brazílie, byl Velvyslanectvím osloven a vyzván ke spolupráci s ostatními institucemi instalovat výstavu.

Výstava obsahovala pět modulů:

  1. Pantanal - rozsáhlá močálovitá krajina na jihozápadě Brazílie, zasahující také na území Bolívie a Paraguaye

  2. Výstavba Brazílie

  3. Indígenas - původní obyvatelé Brazílie

  4. Imigrace - Modul, který vytvořil Petr Polakovič

  5. Juscelino Kubitschek - první brazilský prezident s českými kořeny

Od svých rodinných kontaktů a od kolegy Brazilce, dostal Petr Polakovič velký počet fotografií a obrázků spojených s migrací, z fotografií byly vyrobeny panely a vystaveny po dobu asi tří měsíců na Pražském hradě. Po uplynutí této doby Velvyslanectví Brazílie vyjádřilo zájem udržet část výstavy, a to zejména týkající se bývalého Brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902 - 1976), který byl českého původu - a výstavby Brasilie. Panely související s migrací, neměly žádné další konkrétní využití a měly být uloženy a udržovány. Petr Polakovič o ně požádal a tak, v roce 2010, panely byly převezeny do domu v Náhlově. Tak se začíná téměř náhodně a prozatím skrytě, psát historie muzea krajanů, emigrantů v Brazílii. Oficiální historie Muzea vystěhovalectví do Brazílie začíná jeho slavnostním otevřením v roce 2011 na druhém ročníku Oslav Horních Vsí.

Zdroj:
UNIVERSIDADE DA REGIÃO DE JOINVILLE – UNIVILLE
PRÓ-REITORIA DE PESQUISA E PÓS-GRADUAÇÃO – PRPPG
MESTRADO EM PATRIMÔNIO CULTURAL E SOCIEDADE – MPCS Douglas Neander Sambati